Smutné je putování našimi stezkami Špinavých okruhů, pokaždé o něco chudších Pokaždé někde chybí alej stromů nebo dům Je to smutná pravda, změna je vždy k horšímu Ráno na staveništi jeřábník vousatý Ve vaťáku oblečený o pravdě nemá potuchy A Umbrtka couvá před olověnou koulí Ani svatá trojice ze Skartu neochrání strom Neustále se myšlenkami vracíme k Umbrtkovi Věčné stálosti a jednotě Což nám přináší neskonalou útěchu Ve špatném uspěchaném světě