Zahrádko, zahrádko bledá za strusek hromadou, kdo tebe obdělává, čí oči pro tebe žhnou? Kdo svoje štěstí v tebe a naděj vložil svou, zahrádko, zahrádko bledá za strusek hromadou? Za plotem žitná jsou pole stydlivě zelená, Za tratí lesík volný. Krajina stopená v májovém slunci. Víš to, že vedle prostřená Za polem žitná pole jsou stydlivě zelená? A ještě troufáš si žíti a ještě doufáš snad, že bude tu hrášek klíčit, vysoké stonky hnát k azuru lilie bílá a šípek se vypínat? Ty ještě doufáš si žíti, ty ještě doufáš snad? Všechno tu posype popel, zalehne všechno prach. I úporně vybranou stezku i šípečku sporý nach. I lilií běl, tvou duši, zemřelou v bažinách, zasype fabričný popel, zalehne fabričný prach.