A                 F#mi    Hmi                      E

   Jak můžeš být tak krutá, copak nemáš kouska citu v těle.



   A                                                               E

1. Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě a dal jsem za ni celej tátův plat,

      A                     D              A   E           A

   ta dávno ještě byla ve výrobě a já už věděl co ti budu hrát.



2. To ještě rostla v javorovém lese a jenom vítr na to dřevo hrál,

   a já už trnul, jestli někdy snese, žár, který ve mně denně narůstal.



3. S tou kytarou teď stojím před tvým domem, měj soucit aspoň k tomu 

javoru,

   jen kvůli tobě přestal býti stromem, tak už nás oba pozvi nahoru.

   Pozvi nahoru, pozvi nahoru.