Ptačí chorál právě
noc rozednívá,
hvězdu spadlou v trávě
chlad rozechvívá.
Když je hvězda v tísni,
duší bolavou
táhnou hejna písní
s cejchem nad hlavou.
Zastav kroky váhavé,
co na odchodu jsou,
když moje rty zdráhavé
k snídani tě zvou...
Poslechnem si zprávy,
co vítr přines sem,
zvednem hvězdu z trávy
přivítáme den.
Střípky něhy sčítám,
sukni oblékám,
Kerouacka čítám,
zpaměti už ho znám.
Zastav kroky váhavé,
co na odchodu jsou,
když moje rty zdráhavé
k snídani tě zvou...
V náručí mě houpej,
pohlaď moji tvář,
v ranní rose koupej
vlasů svatozář.
Modro z nebe stéká,
chladno rozpouští,
myšlenky nám svléká,
hříchy odpouští.
Zastav kroky váhavé,
co na odchodu jsou
když moje rty zdráhavé
k snídani tě zvou...
