V nebeské modři oblečena, jde mužským zrakem věčná žena. Alt večerů a soprán rán, nahotou její zadýchán, rozechvěl hvězdy, proudí námi, duje jak vůně zahradami, a v krvi poznamenav nás, mizí jak vítr, jako čas.
V nebeské modři oblečena, jde mužským zrakem věčná žena. Alt večerů a soprán rán, nahotou její zadýchán, rozechvěl hvězdy, proudí námi, duje jak vůně zahradami, a v krvi poznamenav nás, mizí jak vítr, jako čas.