Byl tichý večer den umíral kolem vládních vil se stmívalo vlčák zíval a stráník močil do květin světlo semaforu tie blikalo O kus dál v parku stál zpěvák s kytarou a zpíval protestní písně ohýbal v zubech kamení nadávek a tvaroval hudbu v hlíně Dozpíval co měl v notách stráník mu sloil kytaru a v okovaných botách ho odvedl do baru V zahradě visely barevné árovky makary naříkaly jako noční sovy ve sklepích stály kartotéky pohovky a lavóry Kristovy sluky mu omyly nohy Kolem bloudili mui v celtách ověeni granáty Pohybovali rty jako ve snách zoufalí manekýni s koenými kabáty Mezi nimi el zpěvák jako makara a zpíval protestní písně ohýbal v zubech kamení nadávek udával rytmus hlíně dozpíval co měl v notách odloil kytaru a v okovaných botách zamířil do baru Někde za zdí pracovali dělníci na přívodu nezávadné vody manelky sázely svou čest do Sportky milenci počítali body Salónní znalec diktoval do rána povechnou zdravici a mocnosti vyslaly do kosmu dalí společnou druici A v rohu zahrady seděl zpěvák s kytarou bezmocně zpíval protestní písně o nahém člověku hnaném vesmírem o prázdném prostoru s omamnou vůní tísně Holýma rukama chtěl zastavit dějiny jako stroj zpíval ze vech sil Bezejména zrozený ve zlomku vteřiny se bezejména k ránu oběsil