Ami       F            E

1. Jako zapálená stodola jsem shořel

                                Ami

   na venkovským prázdným nádraží,

              F           E

   ani popel, ani trochu kouře,

                            Ami

   natož tvoje prsty na tváři,

                             G

   jak nějakej papír vod cukroví

    C                        E

   vodkopnutej přes dvě koleje,

    Ami             F              E

   každá z vás se dneska pro mě strojí,

                               Ami

   každá z vás se s jiným miluje.



    C                             G

R: Kolik jsem vás ztratil na svý cestě do ráje,

     Dmi                            Ami

   přesto hledám dál, vždyť možná zrovna tady je,

         E                       Ami

   pak klopí oči hanbou, že je krásnější jak noc,

      E                   Ami

   a kytary zní sambou z léta do vánoc.



2. Proč jsou tváře andělů, můj bože,

   podobné všem Juliím, co znám,

   žádná z nich mi neustlala lože

   a žádné z nich jsem lože neustlal,

   za okny zní samba a já čekám

   na venkovským prázdným perónu,

   sbírám síly vodjet prostě někam,

   sednout do prázdnýho vagónu.

R:

         Ami       F            E

*: Jako zapálená stodola jsem shořel

                                Ami

   na venkovským prázdným nádraží ...�