C                F6     F#6 G6           C

1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

                     F6      F#6 G6              C

   tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,

                F6       G6      Ami           Cdim

   přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží

              F6 F#6 G6       C

   podivnej pták, pták nebo mrak.



                 F6        G6       F6   C

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

                  F6    G6      F6   C

   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

                F6    G6      F6  C

   telegrafní dráty hrajou ti už léta

                  F6 F#6 G6 F#6 F6 C

   to nekonečně dlouhý monotónní blues,

                              F6 F#6 G6     F6 F#6 C

   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.



2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',

   co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,

   po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí

   celej svůj dům, deku a rum.



      C       F6 F#6 G6     F6 F#6 C

R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...