Zbytky neštěstí bez barevných odstínů Nikdo spatřit nesmí takzvanou věž smrti Tam dnes stojí stavení a mlží stopy Paměti v prachu, přetrhlé dráty Mraky míst kolem, co dusí zápach krve Trýznivá práce v nelidském pekle Kde hraje hudba jiných míst země Ale komu se postavit Umělým hněvem proti vlastním dětem Zahnat názor do hlubin sekat kamení Horníkem proti své vůli Tam ani volat ďábla nikam nevede Chci zpátky do války, proti sobě Nemám co tahat za vlákna Mám nervy v propasti desítek let Ať zemřu zničen velezradou Rubat rudy pro smrt v krvi To mě vězní velezrádci Jak já bych je pozabíjel Nekonečné vozy a ozvěna nikde Mlčím, abych přežil, vás zabít Dřív asi stejně padnu A vzpomenou si v roce 2008 Kolik moci kdo si uštědřil A co z toho plyne za bahno Ne každý v dole horníkem chtěl být Tady vůbec nikdo, zatraceně To nebude věčně žrát ten ustrašený dav Lehne popelem druh velzrádce Naoko se jako rozmetá v popel Nic však nikdo nesmaže pohaslým ohněm Díry v zemi na Karlovarsku, ty jen tak nezmizí Díry v duších jakbysmet Důl se může zasypat Těžní věže porazit A kdo si potom vyobrazí Nezapsané zločiny V očích mám z toho černý olej Tak rychle namazat kola důlních vozů Hledat smysl jiný na místech stejných Možná někdo ještě zůstal v zemi