A                     A7

1. Ještě lesy voní lesní vůní,

    Hmi                     E

   řeky mají stále stejný směr,

     D                        A

   hlavu občas umej v horský tůni,

    A7                      Hmi E

   polož do trávy rezavej kvér,

   D                          A

   abys věděl, že jsi pořád svůj,

    Hmi             E        A

   že máš rád svý starý kamarády,

                           A7

   stálost prověřují naše pády,

    Hmi                      E         A

   ještě nejsme v nebi, ale tady v údolí.



    A                F#mi

R: Signál kouřovej, bílý znamení,

    Hmi            E        A

   že se neumírá, že se neumírá,

                     F#mi

   signál kouřovej, bílý znamení,

    Hmi            E        A

   že se neumírá, že se neumírá.



2. Ještě kůra na stromech je hnědá,

   ticho najdeš už jen v hlubinách,

   ještě káně do hnízda si sedá,

   dravci ukaž záda, a ne strach,

   abys věděl, že jsi pořád svůj,

   na duši ti vypalujou znaky,

   kámoši, co plaší už jen ptáky,

   kolíbají se jako bludný vraky do údolí.

R:



3. Ještě jehličí do zadku píchá,

   poldové si na tě vyskočí,

   ozvaly se ledviny a mícha,

   ještě dým tě kouše do očí,

   abys věděl, že jsi pořád svůj,

   že tě mají holky občas rády,

   poznáš lumpy, kteří mají spády

   na tvý starý zimní kamarády z údolí.

R: