G      C       D

1. Je nás víc než loni,

   G   C            D

   obyčejnejch pěšáků,

     Hmi           C

   chodíme hledat víru svou,

            G                  D

   v dlažbě ukrytou, jsme děti ulice.



2. Ráno bývaj' smutný nádraží,

   lásky odjížděj' se vdát,

   na peróně stojí schoulený,

   s dálkou snoubený pěšáci silnice...



    F              G

R: Má svou jistou píseň,

      F                   G

   s košilí kdo spí drátěnou,

   Hmi            C

   ó, lidé, tiše půjdem

             G               D                G

   do starý vrby zvolat: hallo, jdem dál, hallo.



3. Jednou zuje pěšák boty svý

   na šachovnici světa rád,

   vykouří doutník, lehne si

   do stoky pod širák a bude snít.



4. O malých dětech na nádraží,

   co hledaj' mámy a duši svou,

   ptáci pod křídly je ukryjou

   a pak v objetí s nimi odletí.

R:



3. Půlnoční vítr už vyhrává

   píseň malých pěšáků,

   ulicí smutkem dlážděnou,

   tichou dálnicí, tichou dálnicí půjdem dál...