Za ruku se spolu vedli, pak si sedli svorně na zem.
V trávě pod velikou jedlí, oba vysvlékli se rázem.
Ty dva nahé z pampelišek, ty dva co jsou už i bosi,
z jedle mezi změtí šišek, sledují dva černí kosi.
ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?
Kos hned péří načepéří, natřásá se v jednom kole.
Pojď to milá před večeří, zkusit jako ti dva dole.
"Ne můj milý, padá rosa a taky se trochu stydím,
navíc je tu pěkná kosa a tam dole tam jsou lidi.
ref.: Ezop to byl bajky král, ale jak to bylo dál?
Počkej až ti lidé přece skončí svou milostnou báji.
Kos však náhle mizí v lese, fr..fr..fr.. a už je v háji.
Ti dva nazí z pampelišek unaveni dole sedí,
kosice však vprostřed šišek na ně jenom smutně hledí.
ref.: Nad Ezopa nikdy není, mějme z toho poučení!
Poučení tu maj lidi a ne jenom černí ptáci,
holka co se pořád stydí, hodně v životě pak ztrácí.
Vyčkáváním rostou vrásky, myšlenky jsou samej mráček
a než dojde ke hrám lásky, ulítne jí krásnej ptáček.
ref.: Pípípípípí.....pípípípí....
