Já měl jsem rád tvůj černej vlas, 
v očích svit a hebkej hlas 
a stačilo jen pár milostnejch frází. 
Hned byla ruka v rukávě, 
pár bot a džínsy ve trávě
a já měl dojem, že mi víc neschází.

Ztemněl ve tvých očích stín 
a od tý doby byla´s vším, 
když karmín zbarvil i tvou horkou tvář. 
Byla´s pro mně hvězdou hvězd, 
louky začly znovu kvést 
a nad tvou hlavou zlatá svatozář.

ref.: Není všechno zlato, co se jenom třpytí. 
Ten samej večer jsem jí čap, jak jí líbá jinej chlap 
- nemám jinýho zbytí.

Tak začal jsem hned karty hrát 
a cizí krávy značkovat 
a překupníkům prodal celý stáda.  
Já prošel mnohou tavernou 
a střídal hernu za hernou, 
ale štěstěna mně neměla moc ráda.

A všude holky do větru, 
co braly lásku od metru. 
Já věděl, že už musím změnit směr,    
se zbytkem peněz u pasu, 
já dal jsem vale Texasu 
a uháněl jsem rovnou na sever.

Tam tolik slunce nepálí, 
tak holky nejsou nestálý 
a nestačí jim jen pár hloupejch frází. 
Nechávaj ruku v rukávě, 
neházej džínsy po trávě 
a nezatáhnou mě hned do nesnází.

Ta moje nemá černej vlas 
a chvílema jí skřípe hlas, 
zato však má nezáludnou tvář. 
Vidí všude louky kvést 
a nechce modrý z nebe snést 
a ve svý duši nosí svatozář. 
A ve svý duši nosí svatozář.