Už od rána mě honí pět nadupanejch koní 
co stejnej počet jezdců v sedle maj. 
Ti chalpi už se blíží a dva mi cestu zkříží, 
pár výstřelu pak vzbudí celej kraj.

ref.: - Než ztichly rány ve skalách co ozvěnou se vracej, 
já byl tím, co pod fousy se smál. 
Dva koně po pár vteřinách ze sedla jezdce ztrácej 
a já se řítím se svou klisnou dál.

Tak dál mě štve a honí tři zbylí z pěti koní 
co stejnej počet jezdců v sedle maj. 
Muž vpravo na mě míří, já cejtím mušku v kříži, 
vtom štěkne rána na divokej kraj.

ref.: - Než dozněl výstřel ve skalách co ozvěnou se vrací, 
já byl tím, co pod fousy se smál. 
Ten kůň, co za mnou dejchal prach ze sedla jezdce ztrácí 
a já se řítím se svou klisnou dál.

Dál už mě jenom honí pár unavenejch koní, 
co stejnej počet jezdců v sedle maj. 
Já uhnu trochu stranou a jsem si jist svou ranou, 
pak štěkne rána na nevlídnej kraj.

ref.: - Než dozněl výstřel ve skalách co ozvěnou se vrací, 
já byl tím, co pod fousy se smál. 
Ten kůň, co za mnou dejchal prach ze sedla jezdce ztrácí 
a já se řítím se svou klisnou dál.

Teď už mě jen honí ten poslední z těch koní 
a s jezdcem ke mně jen pár metrů maj. 
Já kolmou skalní stěnou mám cestu uzavřenou, 
když štěkne rána na hornatej kraj.

ref.: Než dozněl výstřel, zhasnul den a mně jen hlavou víří, 
že nejsem tím, kdo naposled se smál.
A ozvěnu snad slyší ten co na mě znovu míří....(výstřel)