Čas letí dál a kašle na lásku, čas letí dál jak hejno bělásků. Pár smutnejch not mi ptáci zazpívaj, jen palce z bot se usmívaj. Tak křížem kráž jde tulák krajinou a na kuráž má láhev jedinou a poznává, co jinej nevidí a poznává duši lidí. Pohled dam do tváře tuláka říká vám, že ten ji neláká maj‘ v očích led a v srdci kamení pro jejich svět jsme bezcenní. Potkává i pány v košilích, kravatách a s děvkou na šíji jen zvedaj‘ nos když potkaj‘ tuláka, co bejvá bos a nemaká. Říkám vám tu pravdu báječnou, že každej z nás má stejnou konečnou, že přijde den ta věčná tombola, že přijde Bůh a zavolá, zavolá…