Pět mil po Ridy River je malá zátoka,
ta zrcadlí běh nebe, běh z roka do roka.
A ukryjí se hvězdy i slunce s ohněm svým
v tý pláni s mělkou vodou a se dnem - zlatavým.
Zpod balvanitý žuly, kam pohled sotva vnik,
zpod kapradin a mechů se dere Rocky Creek.
Háj bělokorejch dubů ho stíní hluboce
a chladí modrou vodou, než skončí - v zátoce.
Pět mil po Ridy River jsem jednou v neděli
jel s Mary Cambelovou k tý vodě zklidněný.
A koně se tam pásli, až noční dravec křik.
My smluvili se spolu, kde zurčel - Rocky Creek.
Pět mil po Ridy River tu malý domek vznik,
byl přímo nad zálivem a stranou Rocky Creek.
Pak vyčistil jsem půdu a zoral první sáh
a nový zrno zlátlo, když Mary přešla práh.
Pět mil po Ridy River jsou duby na stráži
a v širý vodní pláni se nebe odráží.
I písek na dně svítí svou barvou zlatavou
a v nekonečný pouti jsou hvězdy - nad hlavou.
Kde malej domek stával, už nezbyl ani práh
a brázdy mýho pluhu déšť beze stopy splách.
Čas neúprosně míjí, kde zůstal jas těch dob.
Jen mimózy tu kryjí mý Mary tichej hrob.
