zpěv: P.Král
Dostal jsem dnes od Charloty
krásný, černý, nový boty,
měkký jako mech.
Než jsem cestou vestu zapnul,
plác, já do něčeho šlápnul.
Mám to, ale zatracenej pech.
Bylo to tam na chodníku,
ba i s kouskem večerníku,
před očima všech.
Proč zrovna já v centru dění,
šláp do toho bez míření.
Mám to, ale zatracenej pech.
Nenápadně, jak jen mohu,
po dláždění šoupu nohu,
zvolna ztrácím dech.
Někdo říká: Vida, vida,
zase ňákej invalida.
Ten má, ale zatracenej pech.
Čekám jestli mě to pustí,
papír za mnou, ale šustí
jako pytel blech.
Kdosi špitnul, hele reku,
co to nosíš na kramfleku.
Ty máš, ale zatracenej pech.
Davy lidí za mnou běží,
hlavní třídou na nábřeží
i na druhej břeh.
V životě se tolik šelem
netočilo za mým tělem.
Jó, to holt je zatracenej pech.
Pomozte mně lidi zlatý!
Vylepuju inzeráty
na všech možnejch zdech.
Kdo mi sundá pod patou,
tu žvejkačku proklatou?
Mně to nejde! Já mám dneska pech.
Kdo mi sundá pod patou,
tu žvejkačku proklatou?
Mně to nejde!
Já mám dneska pech...
žvejkačka...
podívejte se...
prej žvejkačka...
chachachacha....chacha...
