měl dávno svý dluhy sečtený, když to poprvé stál velkej chlap a snad dítě štěstěny, nikdy nepochopil že platit má co si objednal že vždycky v prázdnym sále hrál že příliš dlouho vybíral a nikdy nečekal měl hůl a znal každý nádraží, asi na všech už stál dnes, místo úsměvu ve tváři, vrásky, jak by se ptal kde je ten vlak, co dřív ho bral kam zmizel bar, co ho zavíral co je to s ním, že nejde dál proč nikdy nečekal měl dávno svý dluhy sečtený, teď mu nezbývá čas soud sčítá svíčky a hodiny, pak si pozve i nás co povím já, co povíš ty co řeknou dámy stoletý co dlužil vám, co zaplatil a kdo mu všechno odpustí možná, že měl v srdci těžkej žal snad před něčím utíkal možná, že teď ještě spěchá dál nebo si jen tak hrál