Z nebe oheň padá Žhavý popel z kovárny bohů Černý dým pohlcuje slunce, Tak jako vlk ovci požírá Mraky černé jako popel, řev draka v dáli zní V záři blesků vidím svou budoucnost Vítr skučí v dolinách, to hejkalů je rej Děsivý dusot nebeských koní Ohněm i vodou mě bohové křtí Již od kolébky mi v srdci hrom duní Živelní běsové po obloze létají Skrytý jsem pod střechou stromů V mokrých lukách voda stojí Vidím svou budoucnost v rachotu hromů V rachotu hromů - píseň božské kovárny V rachotu hromů - dusot nebeských koní V rachotu hromů - probouzí se duch pradávný V rachotu hromů - hrom v mém srdci zní Těžké mraky plují, točí se nad vrchy Jsem synem lesů, strážce Trollech Zrozen jsem spojením nebe i země Mocný bůh hromu dal mi dech