Mikuláši svatý,
požehnej na cestu.
Do světa hledat jdu,
bohatou nevěstu.

Brázdil jsem po horách,
prolez město hlavní.
Domů však přines jen,
chorobu pohlavní.

ZaDmetali zametači, zaDmetali v parku smetí,
háCzeli je do vozíku, co D před sebou táhlGi.
Na C nic jiného se totiž abGsolutně nehodili,
proFtože všechno zkurvili, na G co jenom šáhCli.

Jeden se jmenoval Šiška, druhý tak nějak podobně
a ten třetí vypadal, že nemá ani méno.
Oranžové vesty měli, tři košťata, tři lopaty,
tři kabáty, tři výplaty, úhrnem sečteno.

A když se bralo k polednímu, první dostal hroznou žízeň,
nemusíme připomínat, že to byl pan Šiška.
Zapálil si dlouhej vajgl, kterej před chviličkou našel,
nenápadně couvl z parku, ztratil se jak myška.

Od té chvíle zametače nespatřil už nikdo více,
marně po něm celé roky federálka pásla.
Zbylo po něm jenom koště a jakási somrtaška,
v ní balíček primerosů a osminka másla.