Víš děvče, já jsem kouzelník V noci tě potkám Nad mléčnou dráhou Ochočím létavici A pak tě na ní svedu Snad nás neshodí Pod námi plují mraky Jsou jako ústa... hladových snů... Potom nad těmi mraky Uvidíš astronauty, na malou chvíli V kabině nezní žádný hlas Ty hraješ a já nevnímám Těším se scénérií za oknem Oba v ní plavem Bez šatů Prázdnem Ve mně není krve Od chvíle kdy poprvé Sem míří kamikadze A ty jsi mé sklo Můj terč, můj cíl... Trápím se Jestli měsíc ti svítí dost Mívám Pocity zatracený Krájím Na kousky modrou, pletu z ní past Kouzlím Bojím se opuštění "Víš děvče, já jsem kouzelník..."