Stavím sídlo z vláken s políbením spirály. Ve dne dřímám utajen, vzbudí mne až chorály! V křeči sobě vlastní, slavím ten dar lenosti. Na dohled kořist plachtí, chybí mi cvik milosti. Zvíře tužby docení, nezná princip trhu Oběť beztak vyslídí a užívá si dohru! V srsti hladit lechtá zradit kmen to láká... s pavoukem Jsem s ní sám dál vysávám žal co zbyl promlouvám k mý oběti ...neuhýbám Vkládám si květ do křídel, pro let nocí sám. O mě sní i nepřítel, v boji se nevzdám! Ortel si rád vyslechnu, vždy odbíjí pátá. Třpyt a sítě v pohybu, silueta mává! Zlomen křečí v oprátkách - obrazy skrz sliny. Vědomí na lopatkách, osm očí - jed - enzymy! hladit srst zradit kmen zradit kmen s pavoukem