Do díry tvaru boha vinu neschováš Tam kdes vzala roha Zadupala svatozář Květy blahem uvadaj, uvadaj v setině Smrt mezitím usíná v bažině Šíp je pod prahem - pod prahem vnímání Letí jen se strachem - prahne po vnímání Probudíš se v místě, kam dochází síly Kam dochází síly svlažit své hroty, namáčet je v jedu, olizovat svaly... Pastýř žebra láme Noci smečka vládne TĚTIVA Obloha je princip jen má dýku v zádech Sebemenší pohyb Proti ostří nádech Upíjíš mi hladinu, kde pořád jen tonu Příběh co v ní prožívám, kde probouzím touhu Z cesty a ve stesku, sejdeme na stezku - válečnou V tůni dva pohledy ztrácí se bez hlavy Rozcuchej ocasy namoč je v snu Koruna z trní na hlavě ustrne Zakopneš o trůn - bezvládí propukne Sladká je rána co z ní křeč tryská Tryská až do rána - soli se stýská Pastýř žebra láme Noci smečka vládne vzdor zdechlině co páchne Dusot mrtvých ovcí co jedy uctívá ze stráně se řítí a hlavy utíná TĚTIVA! Tětiva, hlavy utíná!