Jsem starý poutník a nemám přístřeší nad hlavou Ve vysokých horách kráčím po strmých pláních Promáčený, sám, při pochodu v oblacích Tam na hřebeni z dolin vichr duní Přináší tolik vody, více než déšť v bouři Jsem starý poutník a v horách síla mě ubývá Jsem starý poutník a zima strašná mnou prolézá Jsem ukryt pod kamenem Cítím krutost velehor Krev vytéká, kde jsem zraněn? Musím dojít na vrchol Bílá mlha každým krokem Můj zrak není silný Já však stojím za vrcholem Klesám do nížiny Mnoho těžkých překážek jsem směle překonal Husté lesní království v pravdě očekával Mé tělo je tak staré, o duši nemluvím A tohle místo temné jako podzemí Chci patřit jen do lesa Chci být jedním z nich Jsem starý, umírám Vidím jen bílý sníh... Mé přání je jediné Mohutný kmen mít Mechem tělo obrostlé Nechci už jen snít "Na palouku v lesní říši pak objevil se malý smrček, V jeho duši je kus toho starce, splnil se mu sen, stal se stromem"