D                                 G
1. Dva mladí básníci u Máců na zahrádce
   D                                       G
   ťukli si, připili, život ať chutná jak chce
   Gmi               F#mi           Emi  A
   smířeni s osudem, vyhnali z duše stíny
      D          G.    F#mi    G      D
   co na tom, že nikdy nesměli do ciziny

2. Vždyť i doma je krásně, tak proč vlastně nepsat básně
   žít stále zasněn a přitom vidět jasně
   jak slunce prasátka vrhá na lysiny
   všem, kteří nikdy nesměli do ciziny

3. Dva starší pánové sedí na zahrádce
   pozorně sledují bubliny v Poděbradce
   pak jeden povstane – slavnostně slibme si za naše otce, syny
   ať do nás hrom jestli pojedem do ciziny

4. Dva mladí básníci u Máců na zahrádce
   napsali píseň a šlo jim to celkem hladce
   napsali koledy, hity i evergreeny
   a teď se jen modlí ať nemusí do ciziny

   ale žádný strach i oni pojedou do ciziny
   až na ně dojde, odjedou do ciziny