D G 1. Dva mladí básníci u Máců na zahrádceD G ťukli si, připili, život ať chutná jak chceGmi F#mi Emi A smířeni s osudem, vyhnali z duše stínyD G. F#mi G D co na tom, že nikdy nesměli do ciziny 2. Vždyť i doma je krásně, tak proč vlastně nepsat básně žít stále zasněn a přitom vidět jasně jak slunce prasátka vrhá na lysiny všem, kteří nikdy nesměli do ciziny 3. Dva starší pánové sedí na zahrádce pozorně sledují bubliny v Poděbradce pak jeden povstane – slavnostně slibme si za naše otce, syny ať do nás hrom jestli pojedem do ciziny 4. Dva mladí básníci u Máců na zahrádce napsali píseň a šlo jim to celkem hladce napsali koledy, hity i evergreeny a teď se jen modlí ať nemusí do ciziny ale žádný strach i oni pojedou do ciziny až na ně dojde, odjedou do ciziny